Photo-stream

Brkoslav severní – tentokrát komplexněji

 

Brkoslav severní (Bombycilla garrulus) je zpěvný pták velký jako špaček obecný.
Brkoslavové nepatří mezi běžné ptáky české přírody – objevují se u nás jen jako zimní hosté a ještě jen v některých letech. Když už se však objeví, nejspíše je nepřehlédnete. Ze severské tajgy a smíšených lesů, kde hnízdí, k nám totiž putují totiž ve velikých, často až tisícihlavých hejnech, která se slétají hodovat na jeřabinách a dalších bobulích.

Hloupí ptáci?
Brkoslavové jsou nevyzpytatelní – někdy plaší, jindy úplně důvěřiví. Pro jejich bezelstnost je Alfred Brehm (nespravedlivě) nazýval „hloupými ptáky“, i když přiznával, že na podzim, kdy mají více potravy než v zimě, se přece jen chovají poněkud nesměleji.

Nevyhýbají se ani městům a jsou velmi důvěřiví, takže je v této době můžete pozorovat i v městských parcích, a to ze značné blízkosti. Hnízdo z trávy a lišejníků si brkoslavové staví na stromě. Na vejcích sice sedí jen samice, ale mláďata krmí oba rodiče. V té době si zpestřují jídelníček i hmyzem. (Zdroj: Wikipedia)

V severské tajze hnízdí brkoslavové nejčastěji v koloniích. Hnízda si staví vysoko v korunách stromů – z větviček, lišejníků a travin – a hnízdní kotlinky spoře vystýlají peřím a srstí zvířat. Samička snáší 4–6 šedých vajec, řídce posetých tmavohnědými skvrnami. Na hnízdě pak sedí pouze samice čtrnáct dní, mláďata však krmí oba rodiče. Brkoslavové jsou převážně hmyzožraví ptáci a na jejich jídelníčku převažují komáři; v zimě se však krmí zejména bobulemi a dužnatými plody.

Brkoslavové jsou velmi žraví a právě jejich nenasytnost je v zimě nutí ke stálému nomádskému hledání vhodných bobulovin. Jde ovšem o relativní nenasytnost, protože velké množství potravy jim proběhne žaludkem a střevy nestrávené. Například šípek prosviští zažívacím traktem brkoslavů za pouhých 20–40 minut a když vyjde ven, je natráven jen na povrchu. (Zdroj: 100+1)

Final Tiles Gallery id=102 does not exist

Jiří Š.
Latest posts by Jiří Š. (see all)